Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cesta do Ameriky -3.část- Octoberfest aneb stále mě něco překvapuje

Třetí pokračování ve znamení party v USA aneb stále vás tam něco překvapí. Co je Octoberfest?Je to označení pro mnichovský pivní festival, který trvá déle než čtrnáct dní a kde můžete ochutnat piva, o kterých jste nikdy neslyšeli

   Jednou po práci jsme se s holkami shodly, že nejen prací je člověk živ a že bychom se měly v té cizí zemi i bavit. Když jsme byly v práci, zastavil se tam poslíček s nějakou dodávkou pro restauraci a dali jsme se do řeči. Řekl nám, že nás večer s kamarádem vyzvednou a vezmou nás do baru.

   Vždycky mi blesklo hlavou, že jsme tři samotné mladé holky ve velkém světě a kdyby se nám něco stalo, tak nás už nikdy nikdo nemusí najít, ale...pod vlivem Verči ze Slovenska, ostřílené cestovatelky a idealistky jsme se nechaly zviklat skoro do všeho.

   Kluci nás večer vyzvedli opravdu jak slibovali a první, čemu se divili bylo, kde to sakra bydlíme (wtf, where u live?). Řekli jsme, že je to tam oukej a máme v domě už i kámoše. Nevěřícně kroutili hlavou a neustále opakovali, že tohle není pro nás bezpečná čtvrť. Vykulili oči, když jsme řekli, že před našima očima někoho postřelili před domem. Definitely byste se měli odstěhovat. "Jakou máte zbraň?" a to jsme vykulily oči zase my. "Zbraň?" "No, gun, zbraň." Posunkem jsem udělala pif pif a nazdvihla obočí. "Yes, pif pif." Míša se rozesmála. "Máme pepřový sprej." Vykulili oči znovu." A dál?" "Dál nic, pepřový sprej." "Každý by měl mít zbraň, na ochranu." "Necítíme se v nebezpečí, u nás taky nikdo nemá zbraň." "Vážně? To je divné, taky má každý zbraň aspoň nůž."Dál jsme se bavili a hráli šipky, vypili pár drinků a dál jsme se dozvídali věci, které bychom čekali tak v akčních filmech. "Kolikrát jste seděli?" "Seděli?" Koukli jsme se zmateně po sobě a říkaly si v duchu, zda se opravdu ptají na to, co myslíme nebo zda je naše angličtina tak chabá. "Jak seděli?", zeptala jsem se naivně." No ve vězení." "Nikdy?"" Jakto?" zeptal se Brian, se tuším jmenoval. "Já jsem seděl třikrát. Dvakrát za rychlost a jednou za rvačku v baru, ale to bylo jen dva měsíce než byl soud. Nic velkého." "Aha, upustila jsem jen stále v šoku z toho, že na místní poměry jsme jak jeptišky. Žádné trestní stíhání, žádné potraty, žádný kriminál.  

    " A jak je to u vás s chlapama?"zeptal se Brian. Přemýšlela jsem v duchu, na co se ptají. Zda jako máme partnery? "No normálně, občas s někým chodíme."

   " A sex?" Nechápala jsem směr dotazu.

   "Někde jsme četli, že Evropané nebývají často obřezaní," řekl Nick, ten druhý. Aha.

   "Co?"no slyšelas.

   "Je to pravda?"  

   "No, nebývá to standardem."

   "Ježíši, to je odporné, nehygienického, vy jste divní."

   Dostaly jsme záchvat smíchu.  Nechápali, čemu se smějeme. Ovšem nejvíc to zazdili, když se zeptali, zda máme doma barevnou televizi a Nick řekl, že zná Českou republiku, protože tam byl ve válce. Chvíli jsem s otevřenou pusou nechápavě koukala, abych po vysvětlování pochopila, že myslí Afghánistán. No, trošku vedle že. Začalo nás bavit se bavit. Kulturní i vědomostní rozdíly jsme neřešili

 

   

 Verča našla v jednom letáku, že se následující den koná Octoberfest. Vyrazily jsme ale pozdě až po práci kolem sedmé hodiny večerní. Jeli jsme metrem a nepodívaly se, kdy nám jede poslední spoj.  Když jsme dorazily na místo, festival byl v plném proudu, všude teklo pivo a zpívalo se. Procházely jsme mezi stánky s pivem v plastovém kelímku v ruce, když tu jsme uslyšely dechovku Červenou růži v češtině. Úplně jsme zmrzly a čučely jak puk. Čtrnáct hodin letu od domu a já slyším Červenou růži, která hrávala dědovi ze starého rádia na chalupě v relaci Písničky pro radost? Vážně jsme se tomu smály. Následovala červená modrá fiala. Na ex jsme vyplily pivo a pokračovaly dál.

   Došly jsme k rádoby orloji, ve kterém hráli lidi v bavorských krojích, zpívali Fritz aus Tirol a v ruce šermovali plyšovými půllitry. Můžu vám říct, že jsme nechápaly, jak se může tohle dít a tady. 

   Fesťák skončil a my se draly k východu. Pozdě jsme zjistily, že až do šesti do rána nic zpět nejede. Seděly jsme na patníku na ulici a přemýšlely, zda se nám chce dát docela tučný obnos za taxík dvacet kilometrů zpět do Clevelandu. Verča posilněná dvěma nebo třema pivy rozhodla, že než bychom vyhodily takových peněz za taxíka, tak zkusíme stopovat. Kategoricky jsem odmítla s tím, že je to sakra nebezpečné. Začaly jsme se handrkovat a dohodly jsme se, že nám dám pět minut stopování a když nikdo nezastaví, tak vezmeme taxíka.

   Verča nás dovedla k nájezdu na dálnici a vesele zvedla ruku. Ve mě by se krve nedořezal a ruku jsem strčila za záda. Představila jsem si všechny ty unesené, zavražděné, nikdy nalezené mladé studentky, děti atd. co vždy ukazují v tv jako odstrašující příběhy a modlila jsem se, aby nikdo nezastavil. Projela tři auta.Všechny přibrzdily, aby se podívaly na ty dvě bláznivou u krajnice. Uff, odjeli. Poslední SUV přibrzdilo, Verča nadšeně nadskočila a rozběhla se k auta. Já stála a modlila se, aby se rozjeli. Smůla.

   Za volantem seděli dva kluci přibližně našeho věku a vyděšeně na nás pleštili oči a jen pootevřeným okýnkem na nás mluvili. "Co tady děláte?" Verča: "No, stopujeme," řekla vesele. "To nevíte, že hitchkiking je zakázaný? Je to nebezpečné." Jasně, že jsme to věděly.

   Každopádně přes počáteční strach nás vzaly do auta, já měla křeč a odmítala jsem nastoupit, Verča mě uklidňovala, že vypadají neškodně a já jen přemýšlela, jak vyrazíme okénko z třídveřového SUV v případě nouze. Naštěstí jsme v tom autě byli vyděšení všichni. Taylor nadával Michaelovi, proč nás vzali, že by mohli mít problém s policií a že jim něco můžeme udělat a nedůvěřivě si nás měřili ve zpětném zrcátku pohledem. Tak ok, oni se nás taky bojí, tak to by snad nemusel být takový průšvih.

    Po chvíli ze mě opadla nervozita a souhlasila jsem, že skočíme ještě na drink, že noc je mladá. Verča nechápala, kde se stala ta změna v mém chování, ale nadšeně souhlasila. Dorazili jsme do nějakého Marsbaru a tam jsme dali drink.

   Řeknu vám, celou dobu jsem přemýšlela, kde se schovávají ti krásní lidé z amerických filmů a reklam z pravidelnými obličeji a nádhernými těly, protože když jsem jezdila mhd do práce a chodila po amerických ulicích, nikdy jsem nikoho kdo vypadal alespoň vzdáleně, nepotkala. Až v Marsbaru.

   Ke stolu si k nám přisedli reklamy na svaly a suplementy výživy v podobě záchranářů, hasičů a krasavců z plakátů. Bylo těžké nesedět a neslintat, ale tak za ten stres to stálo. "Hi, Im Mike Novak," bylo takové typické. Samej Novák, ale s Čechem už dávno neměli nic společného, jen nějaký pra pra předek, ale byli hrdí na svůj původ. Večer se vyvedl nakonec skvěle, nad očekávání.

   Další zážitky, některé pozitivní, některé negativní, měla jsem černé vlasy, takže jsem byla automaticky z Ruska :-( ale do toho samozřejmě Česká Republika leží někde v Austrálii nebo Afghánistánu. Znalost geografie a historie mezi jejich silné stránky rozhodně nepatří, ale za to jsou friendly, bezprostřední, vůbec se nestydí, že nemají přehled a jsou ready to help.  Každá země má něco do sebe, že? Chcete další díl pokračování? :-)

Autor: Eliška Grecman | úterý 21.6.2022 19:43 | karma článku: 23,53 | přečteno: 737x
  • Další články autora

Eliška Grecman

Když cestuješ s chlapem…vol.1

Tak jsem se rozhodla pro pobavení popsat zážitky z cestování s mým mužem, někoho možná pobaví, někoho pobouří, ale nic jsem si nevymyslela, ani obzvlášť nijak nepřikrášlila. Možná trošku :-)

22.8.2023 v 14:34 | Karma: 22,08 | Přečteno: 954x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Všechno je maňana, take it easy a don 't worry aneb možná si to sami komplikujem

Určitě jste už slyšeli o jižanské pohostinnosti, kontaktnosti, jejich siestách, ale i laxnosti. Nevím, zda je to dáno těmi vedry, ale rozhodně se nepředřou. Ale co když jejich způsob života má něco do sebe?

13.2.2023 v 20:32 | Karma: 20,29 | Přečteno: 641x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Mimo sezónu a mimo turisty, aneb co se může stát, když jedete na vlastní pěst mimo davy

Jezdíte vždy a všude s cestovkou a sami jste se nikam neodvážili a zvažujete? Anebo jezdíte i sami, ale vždy v létě nebo nejpozději na podzim po hlavní sezóně? pojďme se podívat na pár věcí, na které lze narazit

5.2.2023 v 19:32 | Karma: 22,88 | Přečteno: 692x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Chci cestovat a poznávat svět, ALE mám omezený rozpočet

"Ty zas někde lítáš?" "Já bych si tak strašně přála se aspoň jednou za život podívat k moři, do Říma nebo třeba do Benátek, ale na to já se svým platem můžu zapomenout, to se mi nikdy nesplní." PROČ? Ptám se já...

25.1.2023 v 11:20 | Karma: 24,55 | Přečteno: 766x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Jak se z My name is nedobrovolně stalo Ich heisse.....aneb cesta za němčinou

Kolika jazyky mluvíš, tolikrát jsi člověkem, se říká. Nikdy jsem si nemyslela, že budu až tak lidská, že budu mluvit plynule třema jazyky a mým oblíbeným jazykem se stane tolik nenáviděná němčina.Cesty osudu jsou nevyzpytatelné...

6.12.2022 v 20:38 | Karma: 25,89 | Přečteno: 663x | Diskuse| Osobní

Eliška Grecman

Bella Ciao aneb co je krásné na Itálii, kam jet a čemu se vyhnout

Původně jsem zvažovala napsat článek se srovnáním cestování po evropských zemích, ale pak mi došlo, že je asi lepší nedělat pel mel a napsat o každé zvlášť. Teda tam, kam jsem zabrousila. Takže tentokrát slunná Itálie.

14.9.2022 v 15:38 | Karma: 24,92 | Přečteno: 942x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Jaké to je žít v zahraničí?

Pokud jste nežili nikdy nikde mimo území ČR, nedokážete asi sami posoudit, jak moc náročné to je. Je to boj nejen o uživení se, ale i psychika hraje velkou roli. Přeci jen jste sami za sebe v cizí zemi...

6.9.2022 v 15:07 | Karma: 21,96 | Přečteno: 1062x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Cesta do Ameriky-část 5.-Jak jsem cestovala po východním pobřeží- KONEC

Poslední vyprávění o Americe, kde jsem byla před více než deseti lety, ale se zážitky, ze kterých čerpám dodnes. Proč vypadnout mimo ČR jinak než jen na dovolenou a co mi to dalo či vzalo..

25.7.2022 v 23:34 | Karma: 22,26 | Přečteno: 704x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Cesta do Ameriky-část 4.-život v USA aneb jaké je to chodit s Amíkem

Pokračování mého vyprávění z původně plánovaného workshop and travel od Student Agency, což se nakonec stalo work and travel by me na vlastní pěst. Tento článek je ilustrací amerického způsobu života v malém městě Cleveland

12.7.2022 v 12:16 | Karma: 21,23 | Přečteno: 675x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Tam kde většina lidí projde jen jako turisté….Barcelona

dnes odbočím od Ameriky a vrátím se jen lehce v čase do mého oblíbeného města, které mi změnilo život...Barcelona

3.7.2022 v 21:12 | Karma: 16,07 | Přečteno: 504x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Cesta do Ameriky část 2. - Cleveland, Ohio

Pokračujeme v krasojízdě, píše se rok 2009...odjela jsem do USA pracovat přes StudentAgency...změna v životě, změna místa, touha zažít dobrodružství, touha si dokázat, že na to mám...

19.6.2022 v 1:09 | Karma: 25,79 | Přečteno: 866x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Cesta do Ameriky aneb jak může vypadat zážitek, část 1.

V následujícím článku popíšu zajímavé momenty z USA, kde jsem žila v roce 2009 v rámci studijně pracovního pobytu a myslím, že tyhle zážitky už nikdy nic nepřekoná. Amerika je taková.....americká....pro někoho sen..pro někoho můra

17.6.2022 v 11:44 | Karma: 26,46 | Přečteno: 995x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

ŽENA NA CESTÁCH, TENTOKRÁT ITALSKÉ BENÁTKY....

tentokrát jsem cestovala se skupinou jogínek do Itálie a nebyla bych to já, kdyby se mi něco nestalo...

3.6.2022 v 22:43 | Karma: 11,04 | Přečteno: 345x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Investiční byt s dobrým nájemníkem...realita nebo strašák?

V tomto článku vypíchnu pár vlastních zkušeností s pronájmem investičního bytu, který vlastním. Člověk by si řekl, že to přece není až taková věda pronajímat byt, že ano...

24.3.2020 v 9:44 | Karma: 12,91 | Přečteno: 530x | Diskuse| Ostatní

Eliška Grecman

Španělské cestování s partnerem nalehko :-)

Jaké to je cestovat s přítelem/přítelkyní a nalehko? S někým, kdo byl nejdále autem v Chorvatsku a letecky v Egyptě na all in?

23.3.2020 v 11:42 | Karma: 13,27 | Přečteno: 588x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Prázdniny v Římě

V Římě jsem byla jednou na jeden den a moc si toho nepamatuji, tak jsem se rozhodla, že je na čase se vrátit zpět na místo činu a připomenout si to...

21.6.2019 v 10:16 | Karma: 11,96 | Přečteno: 488x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Co je insolvence a komu hrozí?

Slovo INSOLVENCE pochází z latiny a znamená „neschopnost dostáti peněžitým závazkům“. Už v minulosti jsme se setkávali s dluhy, nejedná se o jev nikterak nový. Pojďme se na to podívat zblízka..

30.1.2019 v 0:31 | Karma: 7,28 | Přečteno: 381x | Diskuse| Ekonomika

Eliška Grecman

Zajímavá cesta vlakem aneb co žena potřebuje na trip

jak to vypadá, když se ženská balí na dovolenou? Většina chlapů se křižuje, když mají na svoje drahé polovičky čekat, než se nachystají, ale jak to doopravdy je?

27.1.2019 v 23:25 | Karma: 15,17 | Přečteno: 582x | Diskuse| Cestování

Eliška Grecman

Jaký můžete mít problém, když vlastníte společně se svojí polovičkou nemovitost?

Každý je rád, když najde spřízněnou duši, ve chvílích zamilovanosti se k sobě nastěhují, po čase se začnou poohlížet po vlastním bydlení, než budou děti.

4.1.2019 v 14:21 | Karma: 13,13 | Přečteno: 1704x | Diskuse| Ostatní

Eliška Grecman

Žena sama na cestách vol.2...a jak to bylo dál...

pokračuji v krasojízdě aneb jak se dál ubírala dovolená....žena sama na cestách, které šiblo a rozhodla se, že dobude svět sama na skútru i na kole :-)

27.12.2018 v 11:46 | Karma: 11,84 | Přečteno: 434x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 52
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 769x
prostě já, www.naucimte.online

Seznam rubrik